Dubnové obžerství

Lidská setkání mohou mít mnoho podob, smyslů, nesmyslů a vůbec lidským setkáním můžeme rozumět cokoliv od pozvání na večeři po policejní výslech. Existuje však jedna událost, která nejen že oboje spojí, ale ještě důkladně otestuje pevnost vašich nervů, jater a žaludku. Této zanedbatelné události mezinárodních rozměrů se říká rodinná sešlost.

Každý jistě zná ten moment, kdy najednou zavolá tetička ze třetího kolena, že její třetí dítě slaví narozeniny. Následuje hluboký povzdech, vzpomínka na onoho psychologa, který srovnával rodinné oslavy se zákeřnou bažinou pohlcující člověku jednu končetinu po druhé, dokud neztěžkne jako kámen a neklesne až na dno. S rozdílem, že podobná slezina hrozí pohltit vám zdravý rozum, naservírovat kámen maskovaný za hromadu řízků do žaludku a ke dnu se pravděpodobně ještě před polednem přiblíží obsah lahve s tou prapodivnou pálenkou z Moravy. Takže sedáte do auta a patřičně obrněni jedete vstříc halasnému vítání, během kterého vám dojde, že rodinná oslava je vlastně jen taková záminka.

Hlavním účelem vaší cesty sem bylo vaše vykrmení v režii babičky, mámy, tety a tchyně, jako kdyby se snad domluvily, že se zrovna dnes utkají v tom, kdo připraví víc řízků, koláčů a kdo přiveze ostatním více jídla do zásoby pro případ, že by se někomu vyprázdnil žaludek do konce měsíce. Hostitelka se samozřejmě vytasí s obědovým menu, které by vystačilo pro polský zájezd, ale vy máte dost už po předkrmu. A v tu chvíli před vámi přistane nová dřevorubecká porce. Knoflíky si nepovolujete, ony už dávno samy odletěly pod stůl směrem ke psovi trpělivě žebrajícímu o zbytky. Přemýšlíte, jestli bude nutné volat veterináře, pokud si je splete s knedlíky, které mu přejedení příbuzní nenápadně podávají. Ale po dezertu máte dojem, že veterináře budete potřebovat spíš vy, protože se cítíte, jak se proměňujete nikoliv v brouka, ale ve velrybu.

K jídlu samozřejmě patří kvalitní konverzace. Skoro stejně důležité jako jídlo je totiž pořádně si celé rodině postěžovat, že se v práci musí pracovat, že stát všechny okrádá, že je svět nespravedlivý, všichni kradou a můžou za to politici. Tím se odstartuje podle povahy rodiny buď politická debata na slovo vzatých odborníků, nebo hromadné předvádění tělesných neduhů, při kterém se dozvíte, že váš bratranec, který už deset let neopustil svou Horní Dolní, dostal africkou horečku a praděda má určitě zánět vaječníků. Přežít cokoliv z toho samozřejmě vyžaduje neslýchané hrdinství.

Vy radši mlčíte a děsíte se toho, co po důkladném stěžování začne vždycky, a sice výslechu. Příbuzní postupně rozeberou celý váš život na kousky, pokaždé se diví, že nejste doktorka, právnička ani vdaná a zajímá je, kdy už bude ten diplom. Trpělivě odpovídáte a uvědomujete si, že i když vás rodina někdy štve, tyhle akce pořádá proto, že se mají rádi a chtějí setkat, potěšit ostatní dobrým jídlem a znovu se vidět často po dlouhé době. A tohle vědomí za ta nabraná kila stojí.

---
Text byl použit (mimo publikování tady) jako fejeton do Žurnalistické tvorby na VŠ.